Malá rekapitulace - od příjezdu do Anglie v srpnu 2014 jsem 2 roky pracovala jako recepční v top hotelu v centru města, odkud jsem odešla, protože jsem chtěla normální pracovní dobu, lepší work/life balance, víc peněz a cítila jsem, že už se tam ani nikde jinde v hotelovém businessu nic nového nenaučím.
V srpnu 2016 jsem začala pracovat na docela nadstandartních studentských kolejích jako Customer Service Administrator, což znamenalo, že jsem měla klasický kancl job, akorát jsem neseděla v kanclu ale na recepci. A měla jsem víc peněz, standartní pracovnní dobu, vynikajícího šéfa, leč bohužel nikdy nic není úplně perfektní, a v tomto případě jsme se trošku nevydýchávaly s mojí kolegyní, což je samozřejmě špatný, když dva lidi ve tříčlenném týmu mají problém. Práce to byla jednoduchá, dost jsem si odpočinula od stresu který mě válcoval v hotelu, tím že jsem měla normální pracovní dobu se mi srovnalo zdraví ve smyslu že jsem konečně mohla spát stejně dlouho každou noc, stres zmizel a tudíž moje v tu dobu těžké akné taky zmizelo, začla jsem chodit pravidelně do posilovny (protože už jsem nebyla denně totálně vyšťavená) a vše bylo v poho, ale ta práce mi nic nedávala. A tak jsem po 6 měsících odešla.
A jak mi někdo, kdo dost ovlivnil můj život poradil, začla jsem přemýšlet že možná není tak úplně důležitý co dělám, jako spíš pro koho to dělám. No a protože Cambridge je nejenom sídlo mnoha obrovských firem typu Microsoft, Spotify, AstraZeneca, Samsung atd., tak je tu přece hlavně místní univerzita, která zaměstnává tisíce lidí. Našla jsem pár nabídek, byla jsem i na pohovoru, ale tak nějak to nebylo ono.
Pak jsem si uvědomila, že vlastně kousek od domu kde bydlím, je jazyková škola EF, což je taky dost dobrej zaměstnavatel. Tak jsem koukla na webovky a hele... Nabídka práce na roli Customer Service Manager. (pro neanglicky mluvící bych to přeložila asi jako manažer klientské péče nebo zákaznického servisu, nevím). Tím, že mám 3 roky zkušeností s klientskou péčí z nejlepšího hotelu ve městě a několik kurzů, kterými jsem v té době prošla, plus jsem sama strávila v jazykovkách několik let jako student, jsem naznala, že to bych teoreticky mohla mít šanci. Poslala jsem životopis, ani jsem se neobtěžovala s motivačním dopisem, prošla jsem 3 pohovory a jsem tam. Easy peasy.
O jazykové škole EF jste možná někdy vzdáleně slyšeli. Založena ve Švédsku v roce 1965, má dnes pobočky v 50 zemích světa a globálně zaměstnává aparát 40 000 lidí. EF je exkluzivní partner Olympijských her, poskytuje jazykový trénink pro všechny lidi, kteří se nějakým způsobem podílejí na Olympiádě, od lokálních zaměstnanců, kteří musí být schopni nějak komunikovat, přes týmy z každé země, až po samotné sportovce.
V EF se vyučuje pouze angličtina a studenti přijíždí z různých částí světa na jazykový pobyt. Existují různé studijní programy, od kurzů pro děti až po seniory, souromé hodiny, skupinkové kurzy,..Normálně si můžou rezervovat kurz od jednoho týdně až třeba po celý rok.
U nás studenti zůstávají na týden či dva, někteří i na měsíc.
Konrétně pobočka kde pracuju já, je vcelku unikátní, protože ta naše se specializuje na "executive courses", což znamená, že naši klienti jsou vždy nad 18 let (průměrně kolem 40 let), a všichni jsou tzv. business executives. Pobočka, specializovaná na tuto cílovou skupinu je pouze ta naše v Cambridge pro Evropu, a pobočka v Bostonu pro USA. Tím, že máme jasně definovanou cílovku, složenou ze samých důležitých lidí, se běžně stává, že se na jazykovém kurzu setkají manažeři všeho typu, ředitelé velkých firem, CEO, politici, osobní asistenti všelijakých VIP, no zkrátka ti, kteří si to mohou dovolit. Samozřejmě klienti tohoto typu jsou velmi nároční a vytížení. Logicky vyplývá, že se vyučuje především business English. Klienti si můžou vybrat z několika kurzů, buď pouze skupinkové kurzy (nejlevnější), nebo kombinacce soukromých lekcí, skupinek a samostudia s užíváním speciální aplikace (dražší), a nebo pouze soukromé velmi intenzivní lekce na různě dlouhou dobu (astronomické částky).
Moje úloha jako Customer Service Managera spočívá v tom, když to řeknu zjednodušeně, aby byli všichni spokojení. To znamená, že já jsem plně v kompetenci několika oblastí, např. ubytování - kde klienti po dobu studia bydlí - většina z nich zůstává v hostitelské rodině (pro kulturní zážitek), někteří si připlatí za hotel (a tady přichází vtipný moment, kdy já jsem ta, která vyjednává finanční podmínky a smlouvy s hotely, včetně toho kde jsem sama 2 roky pracovala, haha). Takže musím pro každého zajistit ubytování na základě toho co si zaplatili, a to zabírá dobrou polovinu každého dne.
Dálepak mám na starosti volnočasové aktivity. Takže je daný určitý týdenní harmonogram, ale mění se detaily, aby to nebylo každý týden to samé (to by nebavilo ty, kteří zůstávají na delší dobu). Např. v pondělí večer je na programu sezamovací hospoda, tudíž já musím zarezervovat stůl, zorganizovat jednoho z učitelů, kdo tam bude za nás jako za školu atd. Ve středu mají možnost jet do Londýna do divadla na jeden z muzikálů ve West Endu (každý týden jiná hra) ale opět - musím zorganizovat lístky, vybrat peníze, všechno desetkrát potvrdit, všem připomenout kde a v kolik mají být, atd.
V podstatě je něco na programu každý den a já mám na starosti aby to šlo hladce.
Další věc co dělám, a na co jsem perfektně vycvičená z hotelu, je že přijímám stížnosti a snažím se je vyřešit. Stížnosti různého typu, nejvíc ale asi studenti mající problém s hostitelskou rodinou a přejí si najít jinou, stejně tak rodiny, které naopak nejsou spokojení se studenty, a nebo když se někomu nelíbí restaurace, kterou jsem jim zarezervovala na předešlý večer, atd.
Pak jen ve zkratce - rezervuju taxi transfery z letiště a zpátky (taxislužba Efka), vítám nové studenty každé pondělí ráno a provádím po škole (hosteska Efka), poskytuju klasické recepční služby typu ukaž mi na mapě jak se dostanu tam a tam (navigátor Efka), letím do obchodu když dojde např. mlíko (poskok Efka), volám servisáky na rozbité kopírky, záchody, počítače, padající ploty, apod. (SOS stanice Efka). A teda neustálý emailový kontakt s kancelářemi kdekoli na světe, které nám posílají rezervace ani nestojí za zmínku (kancelářská krysa Efka).
Je toho celkem dost, a základní předpoklad je umět si zorganizovat práci, jinak se to nahromadí a je to v kelu. Ale vcelku je to dobrý, nejvíc mě baví potkávat lidi ze všech koutů světa, kdy se v jedné místnosti sejdou viceprezident exportní firmy z Kolumbie, jakýsi politik z Norska, majitel designového studia z Milána a spousta lidí jejichž náplň práce je tak odborná, že vlastně ani nevím co přesně dělají, a i přesto jak moc VIP někeří jsou (nebo si myslí, že jsou), tak jsou to pořád jenom lidi kteří si našli mezeru v programu na to aby jeli někam do Anglie si vybrousit angličtinu :)
Z domu to mám 4 minuty chůze a co mě úplně nejvíc baví je ta budova. Někteří z vás o mě možná ví, že jsem dost fanda na interiéry, a můj dreamjob je být interiérový designér. Musím složit veškerý respekt architektovi a designérovi, kteří celou tu starodávnou budovu předesignovali tak, aby vyhovovala moderním podmínkám s wifi a desítkami počítačů, připomínala skandinávský styl (jak už jsem zmínila, EF pochází ze Švédska), a zároveň se zachovaly původní rysy a detaily, např. je zachováno několik krbů (nefunkčních, ale dobře vypadajících), dřevořezby popisující výjevy z Shakespeara, staré dřevěné schodiště, vitráže a mnohem víc. A hlavně - budovu obklopuje fantastická zahrada, kde se dá posedět, dát si oběd nebo se jít jen tak provětrat.
Následuje záplava mých vlastních fotek.
Díky za přečtení.
E.
